|
|
Problematika zdravých vrstevnických vztahů v rámci/kontextu společného vzdělávání na druhém stupni ZŠ
AMORTOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá problematikou vrstevnických vztahů v rámci společného vzdělávání ? inkluzi, na druhém stupni základní školy. Školní prostředí je velmi důležitý a významný činitel, který pomáhá při přechodu z dětské závislosti na dospělých a vede k samostatnosti a odpovědnosti. Významným článkem a součástí je zde třídní učitel a spolužáci, kteří společně utváří klima třídy i klima školy. Nedílnou součástí je i asistent pedagoga. Cílem mé práce je přiblížit situace, jak se cítí žák v období pubescence ve školním prostředí a v kolektivu, jenž má diagnostikovanou lehkou mozkovou poruchou a jakým způsobem ho vnímají jeho vrstevníci.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání z pohledu ředitelů základních škol
Beranová, Zuzana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním z pohledu ředitelů základních škol. Toto téma se stalo od roku 2016 často diskutovaným a to z důvodu zavedení nových podmínek pro implementaci inkluzivního vzdělávání, které přinesla novela školského zákona a Vyhláška č. 27/2016 Sb. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak jsou naplňovány cíle inkluzivního vzdělávání stanovené ve strategických dokumentech MŠMT ve vybraných školách. Dílčími cíli bylo zjistit, jak ředitelé základních škol jakožto linioví pracovníci mohou svými pravomocemi ovlivnit implementaci inkluzivního vzdělávání, dále zmapovat současný stav spolupráce ředitelů s dalšími aktéry a identifikovat faktory, které ztěžují dosahování cílů stanovených ve strategických dokumentech MŠMT. Výsledky byly zjišťovány prostřednictvím případové studie, kdy se uskutečnilo šest polo-strukturovaných rozhovorů s řediteli základních škol v okrese Praha-východ.
|
|
|
Specifika vzdělávání osob se sociálním znevýhodněním
Macháčková, Kateřina ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Specifika vzdělávání osob se sociálním znevýhodněním ABSTRAKT: Tato diplomová práce se zabývá obeznámeností a zkušenostmi pedagogů hlavního i speciálního vzdělávacího proudu s integrací žáků se sociálním znevýhodněním. Práce se zabývá renomé takzvaného "Společného školství" v odborné komunitě učitelů, speciálních pedagogů a dalších pedagogických pracovníků. Dále se zabývá zkušenostmi pedagogů s integrací těchto žáků. Taktéž se věnuje úrovni informovanosti o tom, kdo je žák se sociálním znevýhodněním a znalostmi metod, které této integraci mohou napomoci. V neposlední řádě se práce zabývá obeznámeností o novelizaci školského zákona č. 82/2015 a znalostmi jednotlivých dopadů na práci s žákem. Dále se práce zabývá mírou souhlasu s povinnou docházkou v posledním roce mateřské škole a zrušením přípravných tříd. Taktéž se práce zabývá možnostmi, které pedagogům nabízí plán pedagogické podpory. KLÍČOVÁ SLOVA: Společné školství, novelizace 82/2015, integrace, inkluze, speciální školství, sociální znevýhodnění, žák se sociálním znevýhodněním, plán pedagogické podpory, zrušení přípravných ročníků.
|
|
|
Pohled ředitele běžných základních škol na práci asistenta pedagoga
Hanslová, Kateřina ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Asistent pedagoga je v současné běžné škole, která se soustředí na společné vzdělávání, nepostradatelným článkem ve výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato diplomová práce se zabývá názory ředitelů základních škol na pozici asistenta pedagoga na běžných základních školách. V teoretické části práce je vymezeno společné vzdělávání, které souvisí s potřebností asistenta pedagoga, dále je zde blíže vymezeno legislativní ukotvení této profese, jeho osobnostní a kvalifikační předpoklady, náplň práce či rizika spojená s touto profesí. V poslední kapitole teoretické části diplomové práce je řešena spolupráce asistenta pedagoga s jednotlivými subjekty ve škole i mimo ni. Výzkumná část práce na základě smíšeného výzkumu a za využití metod sběru dat "dotazníkové šetření" a "polostrukturovaný rozhovor" řeší otázku role asistentů pedagoga na běžných základních školách. Respondenty se stali ředitelé běžných základních škol. Práce se zabývá klíčovými činnostmi asistentů pedagoga, dále jejich osobnostními a kvalifikačními předpoklady či úskalími, která jsou spojená s touto profesí. Nejprve je v práci popsáno dotazníkové šetření, které doplňuje rozhovor s ředitelem jedné ze základních škol na Nymbursku.
|
|
|
Náplň práce školního speciálního pedagoga
Hanslová, Kateřina ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá činnostmi školního speciálního pedagoga na běžné základní škole. Zajímá se o jeho pozici a roli ve škole, kompetence či náplň práce, i o to jak se k jeho působení na škole staví ostatní pedagogičtí pracovníci. V teoretické části práce je vymezeno legislativní ukotvení profese "speciální pedagog" a celého systému vzdělávání, dále práce charakterizuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a přibližuje jejich podpůrná opatření, která jsou těmto žákům oporou v současném společném vzdělávání. Vymezuje metody a formy práce, které jsou při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami nejvhodnější. Práce také poskytuje vhled do poradenského systému a jeho specifik s důrazem na fungování školského poradenského pracoviště. Empirická část práce je složena ze smíšeného výzkumu. Je postavena na vyhodnocení dotazníkového šetření, které zkoumá názory pedagogů na práci školského poradenského pracoviště a především názory na pozici speciálního pedagoga ve škole. Dotazníky byly rozdány pedagogům a asistentům pedagoga a ptaly se jich, jaké přínosy a nedostatky vidí v práci školního speciálního pedagoga, jak podle jejich názoru pracuje s žáky, jejich rodiči a ostatními pedagogy. Dotazníkové šetření doplňuje rozhovor se speciální pedagožkou, který nabízí na sledovanou...
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání z pohledu ředitelů základních škol
Beranová, Zuzana ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním z pohledu ředitelů základních škol. Toto téma se stalo od roku 2016 často diskutovaným a to z důvodu zavedení nových podmínek pro implementaci inkluzivního vzdělávání, které přinesla novela školského zákona a Vyhláška č. 27/2016 Sb. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak jsou naplňovány cíle inkluzivního vzdělávání stanovené ve strategických dokumentech MŠMT ve vybraných školách. Dílčími cíli bylo zjistit, jak ředitelé základních škol jakožto linioví pracovníci mohou svými pravomocemi ovlivnit implementaci inkluzivního vzdělávání, dále zmapovat současný stav spolupráce ředitelů s dalšími aktéry a identifikovat faktory, které ztěžují dosahování cílů stanovených ve strategických dokumentech MŠMT. Výsledky byly zjišťovány prostřednictvím případové studie, kdy se uskutečnilo šest polo-strukturovaných rozhovorů s řediteli základních škol v okrese Praha-východ.
|
|
|
Dítě s autismem v mateřské škole v kontextu inkluzivního vzdělávání
Hilmarová, Markéta ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou začleňování dětí s autismem do předškolního vzdělávání. Popisuje pojem autismus a jeho specifika, které se mohou výrazně projevit při zařazování dětí do společného vzdělávání ve věku do šesti let. Poukazuje na možná úskalí, která ýchově a vzdělávání projevit. Vysvětluje pojmy, které souvisí s poruch autistického spektra a podrobně rozebírá triádu postižení a související problematiku opírající se o názory odborníků. Práce ukazuje i různé přístupy a ověřené postupy při práci dětmi s mateřské škole, ale i pro nácviky v rodině. Popisuje odlišné kognitivní styly i jiná specifika, která se v poruchami autistického spektra mohou objevit a mít zásadní vliv na dítě a jeho okolí. Součástí jsou i osobní příklady z praxe, které dokreslují složitost a různorodost práce s dětmi s autistického spektra v mateřské škole. druhé části této práce je popsána případová studie, která může zároveň sloužit jako příklad dobré praxe. Popisuje třídu, kterou navštěvují dva chlapci s autismem. Součástí případové studie i popis programu na zjištění klimatu ve třídě určený pro předškolní děti. Následuje výzkum, který je orientován na názory a pocity pedagogů, kteří mají zkušenost se zařazováním dětí s autismem do předškolního vzdělávání.
|
|
|
Příprava speciálních pedagogů pro inkluzivní školu
KREJČOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou speciálních pedagogů pro inkluzivní školu. V teoretické části jsem popsala integraci, inkluzi, společné vzdělávání, odborná pracoviště a pozici školního speciálního pedagoga. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem si stanovila dva cíle. První cíl se týkal možností dalšího vzdělávání školních speciálních pedagogů v oblasti společného vzdělávání. Druhým cílem bylo zjistit, jak školní speciální pedagogové vnímají společné vzdělávání žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu. K realizaci výzkumné části byl využit kvalitativní typ výzkumu, metoda dotazování. Jako technika sběru dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výběrový soubor byl tvořen deseti školními speciálními pedagogy, kteří pracují na běžných základních školách v Jihočeském kraji, v okrese České Budějovice a Strakonice. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že oslovení školní speciální pedagogové se často účastní kurzů a školení zaměřených na společné vzdělávání, které jsou aktuálně nabízeny různými institucemi. Dále si sami vyhledávají potřebné informace, týkající se aktuálních legislativních opatření. Z analýzy osobních názorů školních speciálních pedagogů na společné vzdělávání jsem došla k závěru, že převládaly spíše negativní názory. Velmi často byla kritizována nepřipravenost a neinformovanost pedagogů, časté legislativní změny, nebo vysoký počet žáků ve třídě. Naopak byla pozitivně hodnocena podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami díky podpůrným opatřením. Také rovné příležitosti pro všechny žáky byly hodnoceny kladně. Výsledky bakalářské práce mohou využít školní speciální pedagogové pracující ve školách i speciální pedagogové pracující ve školních poradenských zařízeních. Dále asistenti pedagoga nebo vysokoškolští studenti oboru Speciální pedagogika. Přínos této práce vidím ve zmapování současné situace, která je v českém školství nová a doposud málo prozkoumaná.
|
|
|
Specifika výchovy dítěte s postižením ve školní družině v inkluzivních podmínkách
KAHUDOVÁ, Monika
Bakalářská práce "Specifika výchovy dítěte s postižením ve školní družině v inkluzivních podmínkách" je zaměřena na legislativu týkající se společného vzdělávání a podpůrných opatření. Teoretická část popisuje charakteristiku školní družiny, školských poradenských zařízení a druhy postižení dítěte. Celá má práce poukazuje na smysluplné a prospěšné společné vzdělávání dětí na běžných školách a jejich podporu. Děti se znevýhodněním se učí, jak žít a spolupracovat s ostatními dětmi a děti "zdravé" rozvíjí své schopnosti a kompetence, jak žít s těmito dětmi, zároveň se je učí vnímat. Empirická část popisuje specifika práce speciálních pedagogů a pedagogických pracovníků s dětmi se zdravotním postižením ve školní družině. Výzkumného šetření se zúčastnilo 6 informantů ze školních družin základních škol v Českých Budějovicích a okresu Prachatic. Výzkum poukazuje na konkrétní metody a principy práce s dětmi se zdravotním postižením, způsoby informovanosti mezi pedagogy, podporu vzdělávat se v oblasti speciální pedagogiky ze strany zaměstnavatele a míru spolupráce rodičů dětí s postižením a školní družiny. Z výzkumného šetření vyplývá, že podpůrná opatření, informovanost o dětech s postižením a spolupráce s rodiči je důležitá. Na základě odpovědí informantůbylo zjištěno, že ve zmíněných školách převládají děti se 3. stupněm podpůrného opatření, pedagogové využívají různé nástroje informovanosti, využívají rozdílné metody a pomůcky. Většina dotázaných považuje své vzdělání za dostatečné, část z nich spolupracuje s asistentem pedagoga. Důležitá je pro ně i fungující spolupráce s rodiči dětí.
|
|
|
Specifika vzdělávání osob se sociálním znevýhodněním
Macháčková, Kateřina ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Specifika vzdělávání osob se sociálním znevýhodněním ABSTRAKT: Tato diplomová práce se zabývá obeznámeností a zkušenostmi pedagogů hlavního i speciálního vzdělávacího proudu s integrací žáků se sociálním znevýhodněním. Práce se zabývá renomé takzvaného "Společného školství" v odborné komunitě učitelů, speciálních pedagogů a dalších pedagogických pracovníků. Dále se zabývá zkušenostmi pedagogů s integrací těchto žáků. Taktéž se věnuje úrovni informovanosti o tom, kdo je žák se sociálním znevýhodněním a znalostmi metod, které této integraci mohou napomoci. V neposlední řádě se práce zabývá obeznámeností o novelizaci školského zákona č. 82/2015 a znalostmi jednotlivých dopadů na práci s žákem. Dále se práce zabývá mírou souhlasu s povinnou docházkou v posledním roce mateřské škole a zrušením přípravných tříd. Taktéž se práce zabývá možnostmi, které pedagogům nabízí plán pedagogické podpory. KLÍČOVÁ SLOVA: Společné školství, novelizace 82/2015, integrace, inkluze, speciální školství, sociální znevýhodnění, žák se sociálním znevýhodněním, plán pedagogické podpory, zrušení přípravných ročníků.
|
host ::
RSS.